Jak nám bylo na kurzu ve Svratce

Měli jsme to štěstí, že jsme se letos v dubnu mohli zúčastnit kurzu pro rodiny pořádaného Společností pro ranou péči. Kurzu jsme se chtěli zúčastnit už několikrát, bohužel vždy byl v pro nás nevyhovujícím termínu, až letos nám to konečně vyšlo. Po vynikajícím víkendovém pobytu v Blansku jsme i od týdenního kurzu měli velká očekávání a ta rozhodně nebyla zklamána.

Inspirační prostředí naší skupinky Berušek

Milí organizátoři kurzu mysleli na všechny, a tak byl dopoledne program v menších skupinkách (paralelně s ním program pro sourozence klientských dětí), odpoledne společný, po večeři hodinka pro maminky a večer program pro rodiče s možností využít hlídaní dětí. Opravdu těžko vybírat, co se nám líbilo nejvíce…

Svítící vlákna, největší favorit našeho dítěte

Dopolední skupinku jsme měli úžasnou, naše poradkyně byly skvělé a i rodiny jsme se sešly, myslím, dobrá parta – dokonce jsme tu měli „rodinu jako přes kopírák“ – tatínek pracující v IT, maminka učitelka matematiky, holčička o rok starší než Monička s podobným typem postižení (a taky milující jogurty:))… Monika si užila světélkovou místnost, objevili jsme houpání v dece a vyzkoušeli si některé prvky bazální stimulace. Ani se nám nechtělo odcházet na oběd.

Polohování… a oblíbené korále

Odpolední plavání jsme bohužel museli kvůli zahlenění dítěte vynechat, ale muzikoterapii jsme si užili všichni tři a míčkování rovněž, stejně jako volné odpoledne, které naše rodina využila hlavně k dohánění spánkového deficitu… A abychom to měli dobrodružnější, absolvovali jsme jednu večeři velmi romanticky při svíčkách, neb kvůli vichřici v hotelu nefungovala elektřina:)

„Foto roku“ v kategorii Otec a dcera

Já jsem si pak doopravdy libovala na „hodinkách jen pro mne“, které byly jen a jen pro maminky. Ta pohoda, kdy vám stačí seběhnout dvě patra a někdo vám udělá masáž obličeje lávovými kameny, uvaří bylinkový čaj nebo vám umožní příjemně si zarelaxovat… Něco takového bych potřebovala rozhodně častěji:)

Muzikoterapie

A večery? Ty byly super už proto, že jsme mohli s manželem na chvilku starost o dceru předat šikovným studentkám a trávit příjemné chvíle ve společnosti dospělých. I když, u deskových her jsme připomínali spíš partu puberťáků:)

Společné foto ve svačinové pauze

Děkujeme všem, kdo se na organizaci kurzu podíleli, a také nadaci leontinka, která nám uhradila část nákladů na kurz. Odjížděli jsme nadšení a jestli se podobná akce uskuteční i napřesrok a bude nám termínově vyhovovat, určitě se chceme přihlásit.

Jak se na kurzu líbilo dalším účastníkům si můžete přečíst přímo na stránkách SPRP.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..