Tak se nám pomalu blíží konec roku 2018 a já zjišťuji, že poslední aktuální informace na těchto stránkách jsou více než rok staré. A protože se pořád vyskytují dotazy, jak se nám (a zvlášť Moničce) daří, přináší následující řádky aspoň stručný přehled.

1. Školka
   Letos v září začala Monika už svůj třetí rok školkové docházky, první rok to byly jen 2-3 dny v týdnu, teď už je to druhým rokem „full-time“ docházka:) Ve školce je ohromně spokojená, paní učitelky ji často chválí (mj. patří prý mezi největší jedlíky) a když jsou delší dobu prázdniny, je evidentně nesvá – potřebuje totiž mít kolem sebe lidi, děti, podněty, akci…
   Ve školce se pořád něco děje:
   – chodí tam pejsci na canisterapii
   
   – vytváří tam nejrůznější výtvarná díla
   
   – mívají projektové dny
   
   – chodí na procházky
   
   Jsme velmi vděční, že takové zařízení existuje (navíc v dobré dojezdové vzdálenosti od domu).
2. Stropní zvedací systém
   Největší pomůckou letošního roku je stropní zvedací systém Roomer od firmy Erilens. Po vyřízení všeho nezbytného papírování nám jej v červenci pracovníci firmy nainstalovali do bytu. Pomocí tohoto systému můžeme Moniku přepravovat z ložnice přes chodbu do koupelny nebo obýváku zcela bez námahy (protože jak dítě roste a těžkne, dostávají záda – zvlášť maminky – čím dál víc zabrat).
   
   Náklady na pořízení této pomůcky hradí z větší části Úřad práce, zbylých 10% jsme obdrželi z Olivovy nadace, které tímto děkujeme.
3. Parkovací místo
   Kdo se někdy pokoušel zaparkovat v naší ulici v (pod)večerních hodinách, dobře ví, že to není nic snadného. A už vůbec ne s dítětem, které nechodí, a třeba ve špatném počasí. Proto jsme si podali žádost na MÚ a bylo nám přiděleno vlastní parkovací místo. Je kousek od vchodu, takže nám dost usnadňuje cestování autem.
4. Spousta nových stimulačních hraček
   Díky bohaté inspiraci od obou raných péčí (SPRP a Tamtam) neustále pořizujeme nebo vyrábíme různé hmatové, zrakové, sluchové i kombinované hračky. Za všechny jmenujme např. velké černobílé kostky (přímo od SPRP), „chlupatý“ polštář, dotykové knížky od Svojtky, černobílé knížky a hračky ze Šapitó nebo zrcadlovou krabici domácí výroby.
   
   A jen tak mimochodem, mezi nejoblíbenější „hračky“, které dokáží naše dítě na dlouhý čas zabavit, patřila toto léto zlato-stříbrná izotermická folie ze staré autolékárničky:)
   

Dalo by se psát ještě dlouho, ale záměrem tohoto článku není vyčerpávající výčet, ale spíše takový letmý přehled. Zrovna letošní rok se tak nějak nesl ve znamení papírování s několika různými úřady o několika různých věcech (zvedací systém, parkovací místo, prodloužení ZTP/P průkazky a příspěvku na péči). Například stropní systém jsme řešili v podstatě od podzimu 2017 (kdy proběhla první „zaměřovací“ návštěva pracovníka firmy u nás v bytě) až do podzimu 2018 (kdy proběhlo doúčtování posledních nákladů s nadací). Ale díky vstřícnosti všech zúčastněných, díky informacím zprostředkovaným poradkyněmi Rané péče, díky psychické podpoře rodiny i přátel a hlavně (v neposlední řadě) díky Bohu se vše podařilo.

PS: Monička si zaúčinkovala i ve videu na podporu rané péče 🙂

PPS: Pokud byste se chtěli dozvědět i o dalších událostech, kterými naše rodina žije, semtam se něco objeví na soukromém blogu maminky Zdeňky.

V současné době Monika nejvíce potřebuje speciální polohovací zařízení – tj. rehabilitační sedačku a rehabilitační kočárek. Cena těchto pomůcek se šplhá k ceně ojetého auta. Sedačku hradí zdravotní pojišťovna, doplatek na kočárek se pohybuje v rozmezí 20 – 50 tisíc, podle typu kočárku. Kromě těchto dvou nejnákladnějších věcí budeme potřebovat ještě rehabilitační lehátko/stůl pro cvičení Vojtovy metody (psací stůl už je nedostačující), časem i polohovací lehátko do vany a další pomůcky podle toho, jak bude Moniččin vývoj pokračovat. Veškerý výtěžek ze sbírky bude věnován na financování těchto pomůcek.

Svědectví o největším zázraku v našem společném životě.

Článek najdete na blogu Zdenky.